Rady pro založení trávníku

Výběr trávníkových osiv

Požadavky na vlastnosti trávníku se značně liší podle toho, zda si přejeme trávník pro okrasné účely, k rekreaci, na sportování či na omezení eroze, atd. Základním předpokladem pro založení kvalitního trávníku s požadovanými vlastnostmi je výběr vhodné travní směsi. Sestavení optimálních směsí pro jednotlivé typy trávníků vyžaduje hluboké odborné znalosti o travních druzích i odrůdách a praktické zkušenosti s jejich pěstováním.

Předností Osevy UNI je vlastní šlechtitelský program, zaměřený na tvorbu trávníkových odrůd vhodných pro naše klimatické podmínky a dlouholetá spolupráce s předními zahraničními travinářskými firmami. Na rozsáhlých pokusných plochách ověřujeme vlastnosti tuzemských i zahraničních odrůd, abychom z nich vybrali ty nejlepší a nejkvalitnější pro sestavování vlastních trávníkových směsí. Dosažené výsledky a příznivý ohlas našich odběratelů nás opravňují k tvrzení, že naše osiva jsou opravdu kvalitní.

Určitě se vyplatí věnovat trochu času nejen výběru travní směsi, ale i informacím o výrobci, který tuto směs připravil. Nákup travní směsi je totiž investice, a navíc investice dlouhodobá, protože správně založený a ošetřovaný trávník je krásný po řadu let.

Koupí naší travní směsi vyberete to nejlepší pro Váš krásný trávník.

Vhodnost jednotlivých travních druhů

Trávy se svým vzhledem i vlastnostmi navzájem značně odlišují. Některé mají široké mohutné listy, tvoří řídký porost, jsou vzrůstné a využívají se proto jako pícniny. Takové trávy by se v trávníkových směsích vůbec neměly objevit. Platí to zejména pro druhy jílek jednoletý a jílek mnohokvětý, které jsou nejen velmi vzrůstné, ale také málo zimovzdorné. Do trávníkových směsí nepatří ani další pícní trávy, jako jsou srha říznačka, psárka luční, ovsík vyvýšený či bojínek luční.

Jiné trávy jsou naopak husté, úzkolisté, málo vzrůstné a proto pro využití v trávnících vhodné:

Lipnice luční představuje nepostradatelnou součást většiny trávníkových směsí. Je velmi odolná vůči sešlapávání, dobře snáší nízké kosení a svými podzemními výběžky zapojuje a zahušťuje travní porost. O vlastnostech a kvalitě směsi nerozhoduje pouze podíl lipnice luční, důležitou roli hraje také výběr kvalitních odrůd – starší širokolisté a řídké odrůdy pícního typu (v domácím sortimentu např. Delft či Monopoly) nejsou pro trávníkové účely příliš vhodné.

Jílek vytrvalý (anglický) je nejrozšířenějším trávníkovým druhem. Vyniká rychlým vývojem po zásevu, dobře odolává sešlapávání a po poškození rychle regeneruje. Využívá se proto především v silně zatěžovaných hřišťových a rekreačních trávnících. Nové trávníkové odrůdy jsou v porovnání s pícními (Bača, Tarpan, atd.) výrazně hustší, mají užší listy a jsou méně vzrůstné.

Kostřava červená je mimořádně variabilním travním druhem s formami trsnatými, krátce výběžkatými i dlouze výběžkatými. Pro své syté zabarvení, hustý drn, velmi úzký list a značnou suchovzdornost tvoří kostřavy červené významnou součást většiny trávníků.

Kostřava ovčí vyniká především suchovzdorností, odolností vůči zastínění a nízkými nároky na živiny, je proto důležitým komponentem směsí na výsušná stanoviště i pro extenzívní porosty. Díky mimořádně úzkému listu a sytě zelené barvě po většinu vegetační sezóny je ideálním doplňkem i směsí pro trávníky okrasného charakteru.

Psineček tenký je ceněn zejména pro výjimečnou hustotu vytvářeného trávníku a pro svou schopnost dobře snášet mimořádně nízké a časté kosení (např. na golfových greenech).

Poháňka hřebenitá má charakter růstu obdobný jílku vytrvalému, dobře snáší zamokřené půdy a je proto vítaným doplňkem všech trávníků na vlhčích stanovištích.

Ve směsích se často objevují také další vhodné travní druhy, které svými speciálními vlastnostmi obohacují sortiment trávníkových materiálů. Uplatnění v praxi už nalezly např. metlice trsnatá, smělek štíhlý či trávníkové odrůdy kostřavy rákosovité.

Zásady sestavování travních směsí

Při přípravě směsí pro různé typy trávníků se využívá odlišných vlastností jednotlivých travních druhů:

Základem okrasných trávníků jsou kostřavy červené, především velmi jemné a husté krátce výběžkaté či trsnaté formy. Do směsí pro velmi nízko kosené a zavlažované trávníky se ke kostřavám červeným přidává psineček tenký, naopak ve směsích pro výsušná stanoviště má tvořit významný podíl kostřava ovčí či smělek štíhlý. U mírně sešla-pávaných okrasných trávníků jsou nejvhodnějším doplňkem kostřav červených úzkolisté odrůdy lipnice luční.

V osivech pro hřišťové trávníky tvoří rozhodující složku směsi kvalitní trávníkové odrůdy jílku vytrvalého a lipnice luční. Se vzrůstajícím podílem lipnice luční vzrůstá i kvalita směsi a je proto důležité zachovat dostatečný podíl lipnice ve směsi, přestože se tím cena osiva zvýší.

Směsi pro rekreační trávníky, které představují přechod mezi hřišťovými a okrasnými, jsou vesměs druhově pestré. Kromě jílku vytrvalého obsahují většinou také lipnici luční, kostřavu červenou a často i některé doplňkové travní druhy. Přirozenou sukcesí se časem v porostu prosadí ty druhy, kterým daná lokalita a způsob ošetřování trávníku nejlépe vyhovují.

Výběr vhodné travní směsi

Každý zákazník musí především zvážit, jakému účelu bude jeho budoucí trávník převážně sloužit a podle toho si zvolit optimální směs.

Pro okrasné reprezentační plochy je vhodné vybrat některou ze směsí bez jílku vytrvalého. V současné nabídce Osevy UNI, a.s. jsou to BRITAN, KRASA a LUXUS.

K založení běžných rekreačních a zahradních trávníků je nejlepší použít jednu z druhově pestrých a vyvážených směsí – UNIPO, KORZO či ZAHRADA, na zastíněné lokality je nejvhodnější Směs do polostínu.

Pro hřišťové trávníky jsou určeny směsi s převahou jílku vytrvalého a lipnice luční, které Oseva UNI nabízí pod názvy PLAY a HŘIŠTĚ.

Pro dosévaní starších trávníků se používají směsi téměř výhradně jílkové, jen s malým doplňkem lipnice luční a případně i kostřavy červené – Směs pro dosev hřišť a RENOVA.

K rychlému zpevnění erozí ohrožených lokalit lze použit vzrůstnější Protierozní směs.

Zakládání trávníku

Příprava pozemku pro trávník

Trávník zakládáme zpravidla pro delší časové období a případné chyby při založení se nejen obtížně opravují, ale také nám trvale ztěžují následné ošetřování trávníku. Přípravě pozemku musíme proto věnovat mimořádnou pozornost.

Před začátkem vlastních terénních úprav pozemku chemicky zlikvidujeme původní travní porost či vzrostlé vytrvalé plevele. Pro tento účel jsou vhodné totální herbicidy typu Roundup, Dominator či Touch-down, které ničí nejen nadzemní zelené části rostlin, ale pronikají i do jejich podzemních rozmnožovacích orgánů. Přitom nezanechávají v půdě škodlivá rezidua ani neohrožují zdroje pitné vody.

Po odplevelení pozemek upravíme do požadovaného tvaru tak, aby mírně zvlněný nebo nakloněný povrch umožňoval plynulý odtok nadbytečné srážkové vody. Při přesunech zeminy průběžně odstraňujeme hrubé nečistoty (kořeny, kameny, stavební zbytky) a nezbytné je i soustavné utužování povrchu, aby později nevznikaly nerovnosti v trávníku, způsobené sesedáváním půdy.

Poslední fází přípravy pozemku je úprava vrchní („vegetační“) vrstvy. Trávník vyžaduje dobře propustnou, nesléhavou půdu s obsahem humusu. Můžeme ji získat buď úpravou stávající zeminy přidáním rašeliny, písku, případně kompostu, nebo navezením některého z dodávaných hotových trávníkových substrátů.

Výsev osiva

Trávník můžeme zakládat během celé vegetační sezóny, pokud máme k dispozici umělou závlahu. Jinak volíme raději jarní výsev v dubnu až v květnu, kdy bývá v půdě ještě dostatečná zásoba vláhy, nebo v září, kdy začínají ranní rosy. Před výsevem pohnojíme pozemek některým z kombinovaných hnojiv, jimiž je trh dostatečně zásoben, v dávce 2–5 kg/100 m2. Hnojivo mělce vpravíme do země a povrch lehce utužíme válcem, abychom zamezili tvoření hlubokých stop při chůzi po pozemku.

Doporučený výsevek osiva se u většiny směsí pohybuje okolo 2,5 kg/100 m2. Množství určené pro celou plochu trávníku rozdělíme na dva či více dílů a každý z nich vysejeme ručně nebo secím strojkem po celé ploše pozemku a vždy hned mělce přehrábneme, aby se osivo smísilo s půdou do hloubky asi 1 cm. Po výsevu poslední části osiva půdu lehce přiválíme. Obnovíme tak vzlínavost vláhy až k travním obilkám při povrchu a omezíme nebezpečí odvátí semen větrem.

Od zásevu až po zakořenění rostlin zavlažujeme pozemek mírnými dávkami vody, aby půda neproschla. Rovnoměrné vzcházení zejména v horkém létě a na podzim je možné podpořit překrytím pozemku prodyšnou tkaninou (např.Agril). Případné zaplevelení vzešlého porostu jednoletými plevely z půdní zásoby omezíme prvými sečemi, víceleté širokolisté plevele odstraníme herbicidním postřikem přibližně 2 měsíce po zásevu, kdy již vyseté trávy začínají odnožovat.

Ošetřování trávníku

Abychom se mohli dlouhodobě těšit z dokonalého trávníku, musí po kvalitním založení porostu následovat stejně kvalitní ošetřování trávníku.

Kosení

Pravidelné kosení trávníku podporuje odnožování trav a tím příznivě ovlivňuje hustotu porostu. Ke kosení používáme vřetenové, rotační či strunové sekačky. Rotační sekačky jsou univerzálně použitelné, dobře sbírají pokosenou hmotu a jsou relativně levné. Vřetenové sekačky mají při dobrém seřízení a nabroušení kvalitnější střih, ale nejsou vhodné pro kosení vyšších porostů. Strunové sekačky se používají pro dosekávání okrajů trávníku okolo chodníků, pod keři a podobně.

Platí pravidlo, že jednorázově nemáme snižovat výšku porostu o více než jednu třetinu, abychom zamezili vyblednutí trávy po seči. Optimální výška okrasných trávníků se pohybuje mezi 1–3 cm, rekreační a hřišťové plochy udržujeme na výšce kolem 3 cm. Pokosenou hmotu z intenzivně ošetřovaných trávníků průběžně odstraňujeme, abychom omezili nebezpečí plstnatění porostu. Mulčování (kosení bez sběrače) je přijatelné pro extenzivní travní plochy, kde by odvoz a kompostování posečené trávy mohly způsobit organizační či ekonomické problémy. Náklady na pořízení kvalitní sekačky i námahu spojenou s častým sečením jistě vyváží estetický prožitek z krásného trávníku.

Hnojení

Čím intenzivněji trávník ošetřujeme, tím vyšší dávky živin mu musíme dodávat. Pravidelný přísun dusíku (N) podporuje růst a odnožování trav. Fosfor (P) příznivě ovlivňuje zakořeňování rostlin po zásevu a na jaře. Draslík (K) zvyšuje odolnost trav vůči stresovým situacím (sucho, mráz, choroby) a aplikuje se proto před letními přísušky a na podzim. Doplňujícími prvky jsou i železo (Fe), vápník (Ca), hořčík (Mg) a další. Potřebné množství živin a vhodné dávky hnojiv se nejlépe určí podle půdního rozboru. V běžné praxi dodáváme aspoň dvakrát do roka kombinovaná hnojiva v kapalné či granulované formě a dusíkatými hnojivy přihnojujeme průběžně podle potřeby (nejpozději když trávník začíná blednout). Další možností jak dodávat živiny je použití dlouhodobě působících hnojiv.

Odplevelování

Pokud jsme dodrželi správný postup při předseťové přípravě a zbavili pozemek plevelů, bude udržování trávníku v bezplevelném stavu poměrně snadné. Celá řada dnes existujících selektivních herbicidů nepoškozuje trávník a je proto možné je aplikovat plošně. Nejběžněji používané prostředky Lontrel 300 a Starane EC se dodávají i v drobném balení, např. pod označením Agrofit kombi či Bofix. Při každé aplikaci herbicidů co nejpřesněji dodržujeme návod výrobce.

Odstranění mechu

Zamechování porostu představuje vážné nebezpečí pro trávník. Chceme-li se mechu zbavit, musíme určit a odstranit příčiny zamechování:

• Přílišnou kyselost půdy vyrovnáme dodáním mletého vápence v takovém množství, abychom dosáhli slabě kyselé půdní reakce (pH 6,0–6,5).
• Malou vitalitu travního porostu a tím jeho nízkou konkurenční schopnost vůči mechu zvýšíme řádným hnojením.
• Zamokření porostu odstraníme drenážováním pozemku.
• Nadměrné utužení povrchu půdy omezíme aerifikací a plstnatou vrstvu narušíme vertikutací.
• Zastínění trávníku se většinou nedá změnit, proto na taková místa sejeme trávy snášející zastínění – např. metlici trsnatou, kostřavu rákosovitou, kostřavu ovčí atd.

Po odstranění příčin zamechování likvidujeme už vytvořený mech postřikem či poprachem některým z protimechových přípravků na bázi síranu železnatého. Uhynulý ztmavlý mech vyčešeme hráběmi či vertikutátorem a porost dosejeme.

Zavlažování

Po většinu vegetační doby vystačí trávník s přirozenými srážkami a zavlažování není nutné. V období déle trvajícího sucha je ale třeba předejít poškození trávníku umělou závlahou. Čerstvě založené porosty kropíme pravidelně malými dávkami. Pro starší trávníky je naopak vhodnější sporadické, zato důkladné provlhčení půdy do hloubky 10–15 cm, které podporuje hlubší zakořenění drnu. Nejvhodnější dobou pro závlahu je večer nebo ráno, kdy jsou omezeny ztráty vody výparem a nehrozí „zapaření“ trávníku.

Aerifikace a vertikutace

U starších trávníků dochází postupem doby k nadměrnému utužení povrchu půdy a v drnu se vytváří nepropustná vrstva plsti ze stařiny a nerozložených zbytků pokosené trávy. Vzduch ani voda s rozpuštěnými živinami nemohou pronikat ke kořenům trav a porost chřadne. Nejúčinnějšími obrannými opatřeními jsou aerifikace a vertikutace trávníku. Aerifikací rozumíme provzdušnění půdy speciálními vidlemi s dutými hroty nebo na podobném principu pracujícím aerifikátorem. Vertikutace je prořezání drnu do hloubky několika milimetrů vertikutačními hráběmi nebo motorovým vertikutátorem. Důkladné provzdušnění, prořezání a vyčesání drnu podpoří odnožování rostlin, trávník zahoustne a jeho celkový stav se zlepší.

Obě regenerační opatření je vhodné doplnit následným dosevem trávníku kvalitní dosevovou směsí a zapískováním.